Družstevní bydlení

Základní úvod do problematiky družstevního bydlení – jasně, přehledně a v potřebných detailech. Díky jednotlivým článkům získáte oporu, kterou využijete (nejen) jako základnu při koupi družstevního bytu a jeho následné správy.

Kdo vlastní družstevní byt? Jak pronajímat byt v družstevním vlastnictví? Převod bytu do osobního vlastnictví? Financování družstevního bytu? Výhody a nevýhody družstevního bydlení? Po přečtení textu bude nejistota v těchto otázkách pouhou minulostí.

V praxi se setkávám s tvrzením, že byt v družstevním vlastnictví představuje “horší” variantu bydlení. Celou problematiku je ovšem potřeba vnímat v širších souvislostech. Nicméně oklikou se stejně dostaneme k závěru, že bydlení (družstevní) jako bydlení (v osobním vlastnictví). Oboje má svá specifika a mantinely, v kterých se musíme pohybovat. Co je potřeba na samém začátku znát? Základní terminologii družstevního bydlení.

Družstevní byt

Družstevní byt představuje byt (nebytový prostor), který je ve vlastnictví bytového družstva, jenž ho pronajímá svým členům. To znamená, že při prodeji nedochází k převodu konkrétní bytové jednotky, ale pouze družstevního podílu. Na základě uzavření nájemní smlouvy s bytovým družstvem vzniká právo byt užívat.

Převod družstevního bytu nemá nic společného s katastrem nemovitostí, protože nedochází ke změně vlastníka (tím je stále bytové družstvo). Pouze se převádí družstevní podíl.

Bytové družstvo

Bytové družstvo je účelně založená právnická osoba s cílem zajistit bytové potřeby všech členů (a to i v rámci správy cizích bytových domů). Upravena je v příslušném zákoně o obchodních korporacích (ZOK) a zapsána v obchodním rejstříku. Základní a nezbytný dokument pro fungování družstva představují stanovy. Z nich vyplývají práva a povinnosti členů, respektive strukturu družstva a jeho fungování.

Družstevní podíl

Družstevní podíl definuje účast člena v bytovém družstvu, potažmo jednotlivá práva a povinnosti z toho plynoucí. Z pohledu práva je družstevní podíl vnímán jako nehmotná movitá věc.

Družstevní podíl může být vydržen, postižen výkonem rozhodnutí, exekucí. Popřípadě vložen do svěřenského nebo přidruženého fondu.

Nájem družstevního bytu

Nájem družstevního bytu vzniká na základě stávající smlouvy uzavřené mezi družstvem a novým členem. Tím se stáváme součástí družstevního podílu. Uzavření nové nájemní smlouvy družstvo nemůže po nabyvateli požadovat, protože by to bylo v rozporu se zákonem. Trvání nájemní smlouvy je standardně stanoveno na dobu neurčitou.

Ve výjimečných případech může být nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou, nicméně nesmí vycházet z diskriminačních až šikanózních základů.

Převod do osobního vlastnictví

Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví nelze žádným zákonem vyžadovat. V praxi z toho vyplývá, že převod bytu lze uskutečnit pouze v případě, že je taková možnost a podmínky pro její realizaci ve stanovách příslušného bytového družstva. Nebo tak bylo rozhodnuto na členské schůzi. K převodu bytu do osobního vlastnictví se rovněž váže úhrada paušálně stanoveného poplatku za účelem zpracování potřebné dokumentace.

V příští části se podíváme na převod družstevního podílu.

ČÁST 2 – jak úspěšně zvládnout převod družstevního podílu

ČÁST 3 – způsoby financování družstevního bytu

ČÁST 4 – podnájem družstevního bytu

ČÁST 5 – vyloučení člena družstva

ČÁST 6 – výhody a nevýhody družstevního bytu